Čtyřikrát bravo! Požitek ze hry mladých interpretů na Dvořákově Praze

Bylo by nespravedlivé někoho z protagonistů včerejšího koncertu upřednostnit. Během celého večera se snoubila virtuozita s muzikálností, dokonalost s kázní, mladistvý elán s přirozeností a zejména s požitkem z hudby. Z mladých umělců zářila radost z toho, že mohou vystoupit před publikem v Rudolfinu. Pro posluchače, kteří přišli sledovat zvuk varhan (ty se rozezní v sále jako sólový nástroj málokdy), rejstříky a barevnost lesního rohu, poslechnout si málo hraný houslový repertoár i témbry tenoru v kombinaci s varhanami, byl večer lahůdkou. Velkou poctu nutno vzdát dramaturgii festivalu, která neváhá zařadit současnou hudbu a zejména aktivně podpořit mladé vynikající umělce. Těm včerejším bylo méně než třicet let a pro jejich umělecký růst jsou tyto příležitosti nedocenitelné.

Varhaník Pavel Svoboda dokázal v dílech Johanna Sebastiana Bacha, Antonína Dvořáka a v doprovodech, že je rytmicky precizní a i v náročných vícehlasých pasážích mimořádně muzikální. Jeho interpretace Preludia a fugy a moll měla dramatičnost, ukázala virtuozitu hry na basový pedál a fuga byla doslova elektrizující.

Pavel Svoboda – Dvořákova Praha 2017 (zdroj DP / foto Petra Hajská)

Sympatická Kateřina Javůrková nabídla jak v Opusu 239 Ernesta Křenka opulentní hostinu témbrů a barev, tak i v úplně zhasnutém sále hypnotizovala publikum magií hudby Appel interstellaire (Mezihvězdného volání) Oliviera Messiaena. Tma navodila intenzivní vnímání jak virtuozity, tak hudebních obrazů vnikajících do duše každého posluchače.

Kateřina Javůrková – Dvořákova Praha 2017 (zdroj DP / foto Petra Hajská)

Houslistka Olga Šroubková si dala nelehký úkol provést bez jakéhokoliv rozehrání Sonátu pro sólové housle g moll Eugèna Ysaÿe. Byla dokonalá ve dvojhmatové hře, krystalické tercie, sexty a zejména decimy zářily v prostoru jako hvězdy. V díle charakterizovaném silnými dynamickými kontrasty prokázala smysl pro linii a na její tváři bylo vidět hluboké emocionální zapojení i půvabná radost z hudby.

Olga Šroubková – Dvořákova Praha 2017 (zdroj DP / foto Petra Hajská)

Petr Nekoranec ve všech skladbách ukázal nádhernou modulaci tenorových rejstříků. Že je právem ceněn, dokázal v duchovních skladbách druhé poloviny večera. Z díla skladatele Jiřího Najvara bych více ocenil Ubi caritas než Ave Maria. Tenorová hvězda, která dozrává koncert od koncertu, si je jistá v interpretaci Johanna Sebastiana Bacha a dovede skromně a intenzivně zprostředkovat hloubku Dvořákovy hudby. Čtyřikrát bravo!!!!

Petr Nekoranec – Dvořákova Praha 2017 (zdroj DP / foto Petra Hajská)


Hodnocení autora glosy: 95 %

 

Dvořákova Praha 2017
Debutový den
Pavel Svoboda (varhany)
Olga Šroubková (housle)
Kateřina Javůrková (lesní roh)
Petr Nekoranec (tenor)
22. září 2017 Rudolfinum – Dvořákova síň

program:
Johann Sebastian Bach: Preludium a fuga a moll, BWV 543
Ernst Krenek: Opus 239 (pro lesní roh a varhany)
Antonín Dvořák:
– Preludium D dur z B. 302
– Fuga g moll z B. 302
Eugène Ysaÿe: Sonáta pro sólové housle G dur, op. 27, č. 1
Olivier Messiaen: Appel Interstellaire
Jiří Najvar: Ave Maria
Johann Sebastian Bach: Magnificat: Deposuit Potentes
Antonín Dvořák:
– Biblické písně: Slyš, ó Bože, slyš modlitbu mou
– Biblické písně: Hospodin jest můj pastýř
Jiří Najvar: Ubi caritas

www.dvorakovapraha.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Hodnocení

Vaše hodnocení - Debutový den (Dvořákova Praha 22. září 2017)

[yasr_visitor_votes postid="268457" size="small"]

Mohlo by vás zajímat