Argumentem zástupců justice vždy byla potřeba jejich nezávislosti Foto: archiv

ÚS: Soudcovská funkce přináší výsady i omezení. Miloš Zbránek neuspěl se stížností kvůli článkům o migrantech

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost libereckého soudce Miloše Zbránka. Kárný senát Nejvyššího správního soudu mu loni uložil důtku za dva články publikované na internetu. Podle kárného senátu oba texty hrubě neobjektivním, dehonestujícím způsobem vykreslují migranty a pracovníky neziskových organizací, a to včetně vulgarit. Soudci by měli vystupovat zdrženlivě a dobře zvažovat formu, jak prezentují své postoje, zdůraznil ÚS.

Ústavní stížnost argumentovala právem na svobodu projevu. Podle stížnosti neměl Zbránek v úmyslu poškodit důstojnost a dobré jméno soudcovského stavu. Pouze prý využil svého ústavního práva, v jehož mezích vyjádřil své názory prostřednictvím literární činnosti, konkrétně satirické umělecké tvorby.

„ÚS se vůbec nepouštěl do literární kritiky onoho uměleckého díla – tu literární kritiku v podstatě učinil NSS – a pouze obecně nám konstatoval, kdy je narušena důstojnost funkce soudce,“ uvedl Zbránkův advokát Jakub Burget. Nález chce důkladněji prostudovat. Zbránek se vyhlášení nezúčastnil.

O obsahu stížnosti Česká justice detailně informovala.

Podle ústavních soudců ale důtka nebyla porušením práva na svobodu projevu, která je u soudců limitovaná jejich postavením. V nálezu ÚS opakovaně zaznělo slovo zdrženlivost, stejně jako konstatování, že soudcovská funkce přináší výsady i omezení. „Soudce je soudcem 24 hodin denně a přísnější požadavky na jeho chování se uplatní i v jeho běžném občanském životě,“ uvedl ústavní soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.

 

Zbránek působí u liberecké pobočky krajského soudu, řeší obchodněprávní agendu. Předseda krajského soudu Luboš Dörfl jej už dříve vyzýval k umírněnosti při psaní. Když publikační činnost pokračovala, podal kárnou žalobu.

Kárný senát žalobě vyhověl u článků Zpráva o putování do Němec a Dopis dezorientovaného běžence, a naopak nevyhověl u článku Zpráva evropského komisaře o stavu lidských práv v Musulmanské Lhotě, který označil za zjevnou satiru bez vulgarit, vycházející z reálných událostí. Dva texty s uprchlickou tematikou jsou ovšem podle kárného senátu na hranici vkusu a slušnosti, místy ji překračují.

Kdyby dva sporné články napsal někdo jiný, nemohly by se podle rozsudku stát důvodem pro zásah veřejné moci. Jsou sice názorově vyhraněné, ale nehlásají žádnou nenávistnou ideologii, nevyzývají k ničemu nezákonnému. Zbránek je ovšem soudce, který by měl být zdrženlivější a musí dbát na to, aby nenarušil důstojnost soudcovské funkce, mínil kárný senát.

Loni v září ÚS v jiné kauze zdůraznil, že se soudci musejí k politice a volbám vyjadřovat obezřetně. Zamítl tehdy stížnost Kamila Kydalky z Městského soudu v Praze, jenž podle kárného senátu chyboval, když vstoupil do debat kolem voleb v obci u Prahy. Kydalka po neúspěšné ústavní stížnosti avizoval, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva. Burget nechtěl předjímat, zda se Zbránek rozhodne stejně. „To vše ještě budeme muset probrat a poradit se s klientem,“ řekl Burget.

Už dříve kárný senát snížil plat na čtvrt roku o deset procent teplickému soudci Miroslavu Čapkovi za e-mailové rozeslání souboru s přepisem fiktivních odposlechů politika Jaroslava Kubery (ODS). Ani on s ústavní stížností neuspěl.

(čtk)