„Senátor Veleba neustál otázky na peníze pro Zemana. Odešel během natáčení.“ To je jeden z novinových titulků zpráv, které popisují váš rozhovor v DVTV. Jaké je vaše vysvětlení, proč jste odešel?
Chtěl bych nejdřív popsat, v jaké situaci jsem byl. Po telefonu se domlouvaly termíny, první měl být bezprostředně po prvním kole volby, a to jsem odmítl, protože jsem se chtěl více připravit. Druhý termín jsem nabídl před druhým kolem, dohodli jsme se, jenže pak jsem dostal SMS, abych přišel příští pátek, tedy těsně před otevřením volebních místností. Viděl jsem v tom taktizování a sdělil jsem, že ne. Nakonec jsme se domluvili na termínu ve středu. Požádal jsem, aby mi okruhy poslali na soukromý e-mail, nedostal jsem nic. Možná v tom byla má chyba, že jsem to nepovažoval za tak zásadní, abych rozhovor odmítl.
Přišel jsem na natáčení s tajemníkem magistrem Musilem ze senátorského klubu, protože od jisté doby jsem pochopil, že je vhodné brát si s sebou nezúčastněného pozorovatele. Jak jsem brzy pochopil, udělal jsem dobře, protože jsem se ocitl v nepřátelském prostředí. To nebyl rozhovor, ale výslech. (oběti.)
Přišli jsme včas, v 11:30, nebyli připraveni, čekali jsme. Přišla maskérka, která mě napudrovala, já jsem se potřeboval učesat, ale hřeben neměla. Požádal jsem o propisku, protože jsem si ji nechal v autě, nikdo neměl… Nakonec ji zvenčí někdo přinesl. Další průběh znáte, protože se na to každý díval. Ale popisuji situaci na úvod proto, že je to důležité. Když jdete do Primy nebo i do České televize, chovají se k vám jako k hostu.
Ještě se zastavím u jedné situace. Měl jsem připravený graf, na kterém jsem chtěl dokumentovat, že rozumím, proč prezident Zeman nešel do debat. Moderátor o to zjevně nestál, tak jsem ho chtěl ukázat alespoň na kameru. Všimněte si, že všude se kameraman obtěžuje a obrázek přiblíží, ale tady se to nestalo. Je tam nepřátelské prostředí. Já jsem jen členem spolku Přátel Miloše Zemana, a i kdybych chtěl, na otázky moderátora jsem nemohl přesně odpovědět.
Proto jsem se rozhodl, že takový rozhovor nemá význam.
Na stránkách zemanznovu.cz je přehledně vidět, kdo kampaň financuje, a je tam uvedena i částka 7 milionů 882 tisíc od spolku Přátelé Miloše Zemana. Právě toto téma odstartovalo spoustu reakcí. Redaktor Veselovský se vás ale pouze ptal, kdo to platí. Jen že prostě neví, kdo to daroval…
A já zase nevím, proč bych to měl vědět. Důležité je, že tohle není otázka na mě. Nejsem předsedou toho spolku. Spolek má nějaké orgány, které kontroluje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Jistě podporují prezidenta osobnosti, které chtějí, aby byl zvolen na druhé funkční období.
Pokud se týká SPO, mám na starosti chod strany, ale o finance se stará příslušný místopředseda. Nebudu přece vařit z vody v prostředí, kde jsem oběť. Je zcela samozřejmé, že pomáháme našemu čestnému předsedovi, a to i ze svého. Lidi, kteří sbírali podpisy, to dělali zadarmo.
Pane senátore, proč jste v tom rozhovoru nepřipustil, že část peněz na kampaň prezidenta Zemana platila i SPO?
Nepřipustil… Já jsem to nevysvětlil proto, že nemůžete něco vysvětlovat v prostředí, kde vidíte, že jste u výslechu. Teď se hraje proti Miloši Zemanovi. Například: po výsledku voleb oznámí třetí nejúspěšnější kandidát, že dá vše ve prospěch Drahoše, a Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí řekne dopředu, že může. To nemá s volnou politickou soutěží nic společného.
Kdybych v tom rozhovoru řekl konkrétní věci, stoprocentně by si něco vytáhli na další jiný titulek. Já nevím, kolik ten jejich dům má pater, ale tam jsou stovky lidí u počítačů a jen čekají na to, co řeknete, vyrobí se titulky, prefabrikované informace a už to běží…
Okamura by tam snad ani nešel. Já jsem přesvědčený, že to, co se obecně teď děje v souvislosti s volbou prezidenta, je obrovské svinstvo. Praha proti zbytku republiky.
V současné době přemýšlím, jak já osobně podpořím Miloše Zemana ve volbách. A taky to udělám a bude to transparentní.
Máte už nějakou představu, jak to uděláte? Co máte v plánu?
Chci se pokusit o to, aby mlčící a dnes i bojící se většina dostala hlas. Vždyť i Karel Gott se bojí říct svůj názor. Mimochodem, byl jsem svědkem účinkování Karla Gotta na jednom koncertě ve Španělském sále, kde sestoupil z pódia a zanotoval přítomnému panu prezidentu Zemanovi na starou melodii své písně něco o tom, že „prezident něco má s nohama…“ V originále – „Oči má sněhem zaváté…“ Bylo to velmi dojemné. A najednou se k němu slavný zpěvák nezná. Lidé kolem něj se bojí pražské kavárny. Také řada herců se bojí veřejně podpořit prezidenta Miloše Zemana, protože by nedostali angažmá a role. Tak daleko jsme dospěli v demokracii.
Ale zpět k tomu plánu. Chci, abychom zdokumentovali skutečné názory, skutečné mínění lidí. Ale víc vám k tomu řeknu v příštím týdnu, až to rozběhnu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
