Tento článek původně vyšel na Motherboardu.Mořští lidé. Selkie. Zory z videohry The Legend of Zelda. Různé druhy vymyšlených vodních lidí nebo „rybích bytostí“, jak jsou nazývány v kryptozoologických kruzích, jsou nedílnou součástí fikce a folklóru. Vypravěči už odedávna vyprávěli příběhy o hybridních lidech ukrývajících se hluboko v lesích nebo ve vesmíru a také o nespočtu tajemných civilizací žijících pod vlnami řek, oceánů a jezer.V postapokalyptické povídce ABYSSAL je archetyp „rybích bytostí“ autorkou Lorraine Scheinovou zasazen do Antropocénu. Kvůli globálnímu oteplování dochází k tání ledovců, zvyšují se hladiny oceánů, frekvence povodní a tajfunů se zintenzivňuje a celé komunity lidí se už brzy ocitnou pod vodou.Scheinová tuto skutečnost dovádí do extrému a prozkoumává budoucnost, v níž je její hlavní hrdinka Katexa s rodinou jedněmi „z posledních lidí vzdorujících nelítostnému náskoku oceánu“. Tito poslední přeživší se vyrovnávají s životem na souši pomocí náboženské integrity a přísahají, že neopustí svůj zmenšující se kousek pevné půdy pod nohama. „Lidmi zůstaneme tak dlouho, dokud se udržíme nad hladinou,“ vysvětluje Katexe její matka.Ale ne všichni se v tomto vodním světě oddali životu na souši. Šíří se fámy, že „část průkopníků pozemského života se vydala vystavit kolonii v hlubokém oceánu“. Tím, že se tato odnož vyvinula v hlubokomořské humanoidy, zvětšila své šance na přežití proti navyšující se hladině oceánů. Katexa kašle na tradice a nesdílí úporné snahy své rodiny přežít na souši tak dlouho, než je pohltí oceán. Chce najít tyto vodní bytosti a možná se k nim i připojit.Transhumanisté už déle než sto let diskutují o tom, že lidé budou jednoho dne schopni obývat jiné typy těl, ať už dobrovolně nebo jen kvůli přežití. Například termín Homo spaciens popisuje spekulativní lidi budoucnosti, kteří se adaptují na život ve vesmíru nebo na jiných planetách, a pojem mind uploadingu se zase zabývá možností uchování lidského vědomí na robotickém hardwaru.Ve světle našeho revolučního vývoje, zahrnujícího smělé čtyřnožce plazící se z pravěkých oceánů, aby začali nový život na souši, není tak těžké si představit naše vzdálené potomky v naprosto jiné formě, možná dokonce tělesně adaptované na život v hlubokých mořích. Konec konců tuleni, velryby a delfíni jsou savci stejně jako my a jsou to tvorové, kteří se do mořského prostředí vrátili po milionech let života na zemi.Povídka ABBYSSAL využívá naší dávné fascinace mořskými lidmi, aby poukázala na obrovské enviromentální výzvy, kterým lidé budou muset v následujících staletích čelit. Nejenže vykresluje děsivý pohled na budoucí vodní svět, ale navíc nás nutí přemýšlet nad tím, do jaké míry je nám známé lidské tělo nezbytné pro naše lidství.
Reklama